Novou soutěž Detroit Pro 2024 ovládl Martin Fitzwater

V profesionální lize Jima Maniona se neustále něco děje. A ačkoliv některé závody patří mezi velmi prestižní, jiné mají spíše lokální charakter a dávají tak prostor i méně známým závodníkům. Občas se ale objeví i klání, které není zas tak jednoduché někam zaškatulkovat. Třeba Detroit Pro, jehož první ročník se uskutečnil tento víkend. Závody si pod patronát vzal mimo jiné kanadský kulturistický veterán Fouad "Hoss” Abiad a ačkoliv byla k vidění jediná kategorie, určitě bylo o co stát. 

Proč Detroit Pro?

Jelikož Fouad byl v dobách svého působení mezi elitou velmi úspěšným závodníkem v kategorii open, nikoho nejspíš nepřekvapí, že právě tahle kategorie představovala jádro celé události. A závodníky mohla motivovat nadstandardní finanční prémie i bonusy za nejlepší pózing, skvělou připravenost a podobně. No a vítěz se samozřejmě mohl kvalifikovat na Olympii, kde mělo jistou účast před těmito závody jen 5 borců. 

Kdo se na závodech objevil? 

Navzdory tomu, že závody nabízely velmi příjemnou finanční odměnou a, řekněme si to na rovinu, také relativně snadnou kvalifikaci na Olympii pro vítěze, nakonec mezi přihlášenými závodníky kdo ví jaký ohlas nevzbudily. Spíš naopak. Startovní listina profíků čítala jen a pouze 6 závodníků a show v americkém Detroitu se z nějakého důvodu vyhnuli i závodníci, kteří byli od počátku sezóny aktivní. Celou situaci však zachránilo podařené Expo s komorní atmosférou i nabité klání amatérů. Mezi šestici profíků, kteří se na stagi nakonec objevili, pak panovala zdravá rivalita a divácky tak i tahle poněkud úsporná soutěž dopadla na výbornou. A teď už se pojďme podívat na celý průběh závodů. 

Jak probíhala soutěž?

Samotná soutěž vzhledem ke zmiňovanému nízkému počtu závodníků byla hotová za chviličku a vlastně od počátku bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat. Ve startovním poli se totiž vyjímala dvojice Martin Fitzwater a Vitaliy Ugolnikov. Ruský kulturista žijící aktuálně v Brazílii nenechal nic náhodě a bylo vidět, že co do objemů má navrch. Skvěle pózoval, přišel dobře připravený a na jeho muskulaturu byla radost pohledět. Ani Martin Fitzwater se ale nechtěl vzdát téhle unikátní šance se kvalifikovat na Olympii.

Přišel o něco lépe připravený a bylo vidět, že v některých pózách dokonce dominuje. Souboj těchto borců, kterým mimochodem ještě nebylo ani třicet let, tak s největší pravděpodobností muselo rozhodnout až finále. Paralelně se odehrával také souboj o třetí místo, ve kterém figuroval Luis Rodriguez coby jeden z favoritů celého klání. Ten sice přišel s impozantní muskulaturou, ale co do připravenosti na tom úplně nejlépe nebyl. A toho se chystal využít Ronald Gordon, který vzhledem k na poměry kulturistů nadprůměrné výšce vzbuzoval dojem hubeného, ale skvěle připraveného sportovce. Ani tady tak nejspíš nebylo nic jasné. Poslední dvojicí pak tvořil Gabriel Gariepy a Harry Harris, kteří za ostatními závodníky viditelně zaostávali. 

O konečném pořadí nakonec muselo rozhodnout až finále. A ačkoliv mu předcházela pouze několikahodinová pauza, chvílemi to působilo jako úplně jiná soutěž. Martin Fitzwater působil najednou ještě lépe připravený a přišel s ostrými a plnými svaly, na které se Vitaliy svou formou jen horko těžko chytal. Bylo tak jasné, že právě americký profík má nakročeno k prvnímu profesionálnímu vítězství v kariéře. Stejně tak v souboji o třetí místo nakonec vypadalo, že estetická postava Ronalda Gordona v kombinaci se skvělým pózingem dostane přednost před mohutností Luise Rodrigueze. 

Finální pořadí tedy nakonec vypadalo následovně: 

• Martin Fitzwater 
• Vitaliy Ugolnikov
• Ronald Gordon 
• Luis Rodriguez 
• Gabriel Gariepy
• Harry Harris

A aby to nakonec nikomu nebylo líto, Vitaliy si odnesl alespoň cenu pro nejmohutnějšího závodníka a cenu za nejlepší připravenost získal bronzový Ronald Gordon. A díky finanční prémii ve výši 2500 dolarů spjaté s každým z těchto ocenění budou moci závodníci pokrýt alespoň některé z nákladů na účast v těchto soutěžích.