Je substituční terapie pro ženy dobrý nápad? Jaká má negativa?

Jak stárneme, množství testosteronu v našem těle klesá. A během posledních několika let se tak nějak povedlo detabuizovat proces zvaný substituční terapie – tedy jakési nahrazení nedostatečné produkce našeho vlastního testosteronu prostřednictvím umělých hormonů. Věděl jste ale, že něco velmi podobného funguje i u žen? V našem dnešním článku vám problematiku substituční terapie u žen zkusíme přiblížit co možná nejpodrobněji

Co to je substituční terapie a kdy se používá?

Dnešní článek bychom pro komplexnost měli pojmout od úplných základů a vysvětlit si některé pojmy. A tím bezpochyby nejdůležitějším je estrogen, což je název pro skupinu steroidů zajišťujících funkci reprodukčního systému u žen. Podobně jako se mění hladina testosteronu u mužů se mění i hladina estrogenu u žen. Jejich úroveň začne stoupat někdy v období puberty, ale po menopauze poté začne postupně zase klesat. Není tak ničím neobvyklým, že ženy, které mají svého estrogenu nedostatek, sahají po tzv. substituční terapii. Ta se používá nejčastěji v postmenopauzálním období, kdy má za cíl co nejvíce přiblížit deficit estrogenních hormonů v plazmě hladině, jaké žena dosahuje v plodném období. 

Hladina estrogenu se u žen s přibývajícím věkem zásadně mění.

Jaké hormony se pro substituční terapii používají?

Zatímco substituční terapie u mužů bývá mnohdy popisována tak, že vlastně stačí použít doporučené množství testosteronu v daných časových rozestupech, u žen je celý proces mnohem složitější a často dochází k použití hned několika preparátů najednou. Rozlišit můžeme zejména následující skupiny:

• estrogeny, přičemž z estrogenů se používají zejména ty tzv. přirozené – tedy zejména estradiol, estron a estriol. Dostupné lékařské publikace uvádí, že přitom má být zachován poměr estradiol/estron stejný jako v plodném období (tedy >1).
• progestiny, které se většinou používají syntetické (protože přirozený progesteron má nižší biologickou hodnotu než třeba mikronizovaný). Tato skupina zahrnuje řadu dalších látek, z nichž některé například disponuje silně androgenními účinky, tudíž nejsou úplně nejvhodnější třeba při různých kardiovaskulárních onemocněních.
• androgeny představují třetí používanou skupinu, i když se po nich sahá spíše zřídka – zejména v případech, kdy estrogen vyvolává určité nežádoucí účinky. Nevýhodou užívání androgenů (zejména se používá testosteron enantát a další)

V substituční terapii se můžete samozřejmě setkat i s řadou dalších skupin látek a jejich použití by mělo vždy vycházet z konkrétních potřeb žen a záleží samozřejmě na posouzení ošetřujícího lékaře. Někdy se sahá po tzv. SERMs (selektivních modulátorech estrogenních receptorů), jindy po dehydroepiandrosteronu (DHEA) a dalších látkách. To by mělo jasně ilustrovat, že ačkoliv do substituční terapie testosteronem se muži někdy pouští bez jakéhokoliv dohledu lékaře, ženy by se do substituční terapie pouštět bez důkladného vyšetření a zvážení všech pro a proti pouštět neměli.

V substituční terapii žen se za velmi specifických podmínek používají dokonce i androgeny typické spíše pro muže.

Má substituční terapie u žen nějaká negativa?

Substituční terapie u žen má poměrně rozsáhlé množství vedlejších a nežádoucích účinků, kvůli kterým se podle odborných informací část pacientek rozhodne až pro přerušení léčby. Vedlejší účinky estrogenu většinou zahrnují zvýšenou retenci vody, pocity na zvracení, nadýmání, migrény, bolesti i křeče v různých částech těla. Mezi negativa progestinů pak patří únava, úzkost, agresivita, akné, zvýšená chuť k jídlu i deprese.

Má substituční terapie u žen nějaká pozitiva?

Substituční terapie u žen má samozřejmě u svá neodpiratelná pozitiva. Úspěšnost tohoto typu léčby na akutní klimakterický syndrom přesahuje 90%. Stejně tak se používá třeba u urogenitální atrofie, nicméně tam se většinou sahá spíše po lokální léčbě. No a v neposlední řadě podávání estrogenu může být účinnou prevencí postmenopauzální osteoporózy.

Co substituční terapii předchází?

Substituční terapie je věc nesmírně složitá a pokud přijdete za svým lékařem, mělo by případnému nasazení hormonů předcházet mnoho vyšetření a analýz rizik a potenciálních přínosů na základě vašich individuálních potřeb. Samozřejmostí by mělo být gynekologické, ultrasonografické a mamografické vyšetření, zjištění hmotnosti a krevního tlaku. V případě, že patříte do některé z rizikových skupin, je pak vyšetření zapotřebí ještě více. Zároveň zde panuje poměrně dost omezení. Tak například se po substituční terapii nesmí sahat v případech, kdy má žena podezření na karcinom prsu, neléčenou hypertenzi, estrogen dependentní nádory a další komplikace.

Substituční terapii u žen by samozřejmě měla předcházet řada vyšetření včetně mamografu.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést především to, že zatímco muži po substituční terapii testosteronem sahají často tak nějak po své vlastní ose, u žen to rozhodně nedoporučujeme. Jejich substituční terapie je nesmírně rozsáhlou a komplikovanou záležitostí, kterému by mělo ve všech případech předcházet lékařské vyšetření a následné doporučení konkrétních preparátů a konkrétního množství, které je pro vás vhodné užívat.