Poškozují proteiny mikrobiom a způsobuje aspartam rakovinu?

Syrovátkové proteiny jsou pro mnoho sportovců naprosto základním doplňkem, bez kterého si svůj denní režim snad ani nedokážou představit. A navzdory tomu, že tenhle suplement má řadu významných zdravotních benefitů, které jsme mimochodem rozepisovali detailně i v samostatném článku, se čas od času vynoří zprávy o možných negativech, které pití proteinových šejků nejen po tréninku může přinášet. Jsou ale založené na pravdě? Je třeba se něčeho obávat? A má vlastně smysl si vybírat proteiny a jiné doplňky bez sladidel? To bude hlavním tématem tohoto článku.

Co je mikrobiom?

Ačkoliv mikrobiom jsme detailně rozebírali například v našem článku nazvaném Jsi to, co jíš a tvůj mikrobiom je toho důkazem, rozhodně se hodí i malé připomenutí. Jako střevní mikrobiom se označuje společenství mikrobů, které žijí v našich střevech. Podle odborných odhadů máme mezi 10 a 100 biliony symbiotických buněk, které dohromady mohou vážit až dva kilogramy. Důležité je také vědět, že složení mikrobiomu není stále stejné, ale v průběhu času se může měnit - do značné míry je to determinováno nejen stravou, ale také množstvím pohybu, stresu nebo třeba spánku. No a pokud náhodou mikrobiom nefunguje tak, jak má, může to podle odborných publikací například potenciálně vést k přibírání na váze, hrát roli ve vzniku syndromu dráždivého tračníku a dokonce některé výzkumy poukazují i na možnou souvislost s kardiovaskulárním zdravím. Zároveň se také rozhodně hodí podotknout, že složení mikrobiomu se mění s věkem a rozhodně neexistuje nic jako jediná správná struktura mikrobiomu.

Buňky v našich střevech mohou vážit až dva kilogramy a složení mikrobiomu se může v průběhu času měnit.

Poškozují proteiny mikrobiom?

Jak asi tušíte i bez přečtení našeho komplexního článku, zdravý mikrobiom by zkrátka a dobře měl být nejen pro sportovce velmi důležitý. Poměrně problematické je, že ačkoliv se řada webů specificky zaměřených na zdravý životní styl snaží prezentovat vědecky podložená fakta, populární a hojněji navštěvovaná média čas od času publikují naprosto nepodložené bláboly, kterým mohou řadu lidí dostat na pochyby. Typickým příkladem je článek, který vyšel letos na Novinkách a který upozorňuje na to, že proteinové doplňky mohou negativně ovlivnit náš mikrobiom. Jak přitom ve svém komplexně zpracovaném článku upozorňují odborníci z Institutu moderní výživy, ve skutečnosti se jedná o špatný překlad, protože v originálním článku dávají odborníci vinu negativních důsledků na mikrobiom umělým sladidlům, které se v proteinech objevují, nikoliv proteinu samotnému.

Umělá sladidla a mikrobiom, to je oč tu běží!

Když už je teď zřejmé, že proteinové suplementy jako takové vám mikrobiom skutečně nezničí, měli bychom se podívat na umělá sladidla, která mohou být potenciálně kontroverzní složkou nejen proteinů, ale vesměs veškeré sportovní výživy. Ačkoliv na toto téma existuje vícero různých výzkumů, opravdu často bývá citován ten od Jothama Sueze et. al. z roku 2022. Celkem 120 účastníků v tomto výzkumu bylo rozděleno do 6 skupin po dvaceti, z nichž 4 skupiny dostávaly některé ze zkoumaných sladidel (aspartam, sacharin, stévii nebo sukralózu), pátá dostávala glukózu a šestá nic. Následně došlo mimo jiné k transplantaci mikrobiomu do myší, kde se přišlo mj. na změny mikrobiomu.

Ačkoliv charakter i interpretace této studie je poměrně složitý (pro zájemce o celý rozbor se hodí opět odkázat na komplexní článek odborníků z Institutu moderní výživy), hodí se upozornit aspoň na pár skutečností. Především na to, že do studie byli vybráni účastníci, kteří se umělým sladidlům dříve vyhýbali, což může znamenat, že je minimálně podvědomě mohli považovat za nebezpečná. A pokud věříte, že nějaká konkrétní potravina může negativně působit na vaše tělo, mohou být výsledky ovlivněny spíše než skutečnou škodlivostí právě vaší psychikou. Nebo samozřejmě nemusí, nicméně interpretaci a relevantnost studie to může lehce ovlivňovat.

Zároveň se také hodí podotknout, že tyto studie se mnohdy ohánějí “změnou ve složení střevního mikrobiomu”, ovšem nad naším mikrobiomem je třeba přemýšlet jako nad neustále se vyvíjejícím organismem, jehož složení může být prokazatelně determinováno geny, prostředím, medikací nebo složením diety. Změna složení tak nutně neznamená, že se náš mikrobiom nějak poškodil.

Ačkoliv mnoho sportovních suplementů umělá sladidla také obsahuje, dají se bez problémů sehnat i doplňky bez nich.

Je třeba se sladidlům vyhýbat?

Na umělá sladidla je třeba se dívat z širšího kontextu, protože existuje také řada výzkumů, které ukazují, že v aktuálně stanovených dávkách jsou bezkalorická či nekalorická sladidla naprosto bezpečná. Výměna například cukrem slazených nápojů za ty s umělými sladidly může být pro řadu obézních lidí lepší variantou, protože s jejich pomocí sníží celkový kalorický příjem. Samozřejmě to ale neznamená, že by umělá sladidla byla nějakými zázračnými látkami, které je třeba pravidelně konzumovat. Když je řeč o nápojích, zdaleka nejlepší je samozřejmě čistá voda, která je přirozeně bez kalorií i umělých sladidel. Pro mnoho lidí však může platit, že na občasné osvěžení budou nápoje s umělými sladidly podstatně lepší variantou než ty s cukrem. Podobně je to také se  suplementy, a to nejen s proteiny, které často umělá sladidla obsahují. Pokud si chcete připlatit za to, že budete mít naprosto čistý produkt, samozřejmě si na trhu dokážete vybrat - zcela bez umělých sladidel je například Reflex Natural Whey, výhradně steviol-glykosidy je pak slazen CFM Clean od společnosti Prom-In. Za nás to však rozhodně není nezbytné a stačí se podívat na to, kolik rekreačních i profesionálních sportovců suplementy se sladidly používá na denní bázi celé roky a o problémech s mikrobiomem snad nikdo z nich nemluví.

Způsobuje aspartam rakovinu?

Na závěr tohoto článku se ještě hodí upozornit na nedávnou informaci o tom, že aspartam je potenciálně rakovinotvornou látkou. Česká média, jako například ČT24, tak informovala o tom, že WHO zařadila aspartam na seznam potenciálních karcinogennů. Nutno ovšem dodat, že ve stejné kategorii (v systému klasifikace označené jako 2B) jsou například položky jako práce hasiče, tesaře či truhláře, aloe pravá nebo třeba nakládaná zelenina. Kompletní seznam si můžete prohlédnout na stránkách WHO (zástupce z kategorie 2B najdete asi od stránky 51 výše). Ačkoliv to není dobré bagatelizovat, pokud umělá sladidla přijímáte v rozumné míře, nemusíte se ani tohoto kroku Světové zdravotnické organizace nijak děsit.