Držitel několika světových, evropských, ale i národních rekordů - Dominik Kovalčík!

Ahoj Dominiku, mohl by ses našim čtenářům představit?

Ahoj, jmenuji se Dominik Kovalčík a jsem z Valašské Polanky nedaleko Zlína. Je mi 20 let a aktivně se věnuji silovému trojboji (powerliftingu) pod hlavičkou GPC. Za svou krátkou kariéru jsem držitelem několik světových, evropských, ale i národních rekordu. Mám za sebou několik mistrovských soutěži, kde jsem se vždy umístil na příčce vítězů. Moje aktuální váha se pohybuje kolem 90kg a jsem členem Valach power týmu, který vede Adam Švehla. Adam je můj kamarád, trenér, sparing a od počátku tohoto roku mě provádí světem silového trojboje. A jsem pod značkou Elitflex nutrition.

Kolik ti bylo, když jsi začal s trojbojem?

Bylo mi asi 17 když jsem byl na své první soutěži. Soutěž byla v Puchově a to Mistrovství České a Slovenské republiky, kde jsem soutěžil v kategorii 16-17 let do 75kg. Tehdy jsem se umístil na 2 místě s celkovým totalem 507,5kg. Což bylo na můj věk a váhu celkem dost, jelikož třetímu na mě scházelo asi 70kg. A v ten moment jsem si nějak uvědomil, že tohle je to, co mě naplňuje a děla mi radost. Od té doby se vlastně věnuji tomuto sportu naplno.

Jaké byly začátky?

Začátky byly krušné. Jelikož jsem začal v 16 letech, nevěděl jsem, co od toho čekat, ani co pořádně chci. Nevěděl jsem, co je protein a jak se cvičí prsa, nohy a prostě jsem byl jako Alenka v říši divu, když jsem poprvé navštívil fitko. Moje první motivace bylo, překonat sám sebe a dokázat si, že mužů být lepší, vypadat lépe a nějak si hlavně vyplnit to místo uvnitř, které má každý po rozchodu. Pamatuji si doteď, když jsem jako 70 kilový, klikoval při písničkách od revolty. Je to úsměvné, ale každý jsme nějak začínali. Z toho malá se stala záliba, koníček a nakonec životní styl, který mě doprovází životem a ovlivňuje mě při mých životních rozhodnutích. Všechny moje sny a cíle jsou právě ovlivněny silovým trojbojem.

Co tvoje maximálky? Zvedáš mrtvolu klasicky nebo sumo?

Moje maximálky jsou zatím více než uspokojující. Moji dominantou je dřep, ve kterém zrovna hrdě držím světový rekord a to výkonem 300kg. Jinak tréninkově mám 315kg. Benchpressu jsme si udělal momentálně novou maximalku a to na MČR v benchpressu, kde jsem překonal národní rekord výkonem 181kg. A nakonec můj trn v patě a to mrtvý tah. Maximální váhu nevím, ale nejvíce jsem dal 2x 270kg s trhačkami. Bohužel na soutěži, jelikož jsem jezdil hookgripem, my vždy činka vypadala, jelikož mám nejspíš asi krátké prsty. No i tak jsem soutěžně nejvíce zapsal 265kg. Do budoucna, přesněji na Evropu již trénuji střídavý uchop. Na mrtvém tahu jsem vždy ztrácel jen díky úchopu, protože silově jsem měl na víc. Jinak mrtvý tah jezdím hlavně sumem, protože jsem měl zranění zad - výhřez tří plotének. Navíc mám silnou hlavně spodní část těla. Nýbrž zadá jsou na tom silově taky na jedničku, protože klasikou tahám 260kg což je 10kg pod mou maxilakou. Takže třeba do budoucna nezměním jen uchop, ale možná i styl .

Jak vypadá zázemí gymu, kde trénuješ?

Trénuji ve Valach power gymu na Vsetíně, které patří Adamu Švehlovi. Posilovna je otevřená 2 roky a je tam vše, co potřebuji k tréninku. Dříve jsem trénoval u nás na vesnici. Teď jsem opravdu spokojen, mám vše k tomu, abych odjel dobrý a kvalitní trénink. Plno železa, ale i dobré stroje, jako je hammer na zadá, ramena a prsa . Máme i squat bar a texasku, takže vše, jako na soutěži. Já bych neměnil - je tam parádní atmosféra a hrozně rad se tam vracím, dá se říct, že tam jsem více než doma . Buď mám trénink nebo jdu jen načerpat trochu té atmosféry a konzultovat plány a přípravu. Takže určitě všem vřele doporučuji, když pojedete kolem určitě se stavte!

Otázka na tělo - co tvoje životospráva a doplňky (suplementy)?

Hodně ostrá otázka na powerliftera. Už tomu není jako dříve a i já si hlídám stravu a celkově celou životosprávu. Jak jsem již psal - už to není jen koníček na pár hodin, ale je to životní styl, který jedu 24 hodin denně. Záleží vždy na tom, jestli jsem v přípravě, nebo mimo ni. Když nemám přípravu, tak jídlo je takové volnější. Jím hlavně maso, ale vždy nějak do sytosti. Nehlídám si příjem a klidně si dam nějaké sladké nebo slané. Naopak, když jsem v přípravě, což tvoří asi větší část roku, jídelníček si striktně hlídám. Záleží na tom, jestli si musím držet váhu, nebo mám rezervu a mužů jist více. Vždy se pohybují okolo 250-270g bílkovin a 80g tuku. U sacharidů je to jiné, tam právě hodně záleží na váze, když je váha dobrá, tak se nebojím klidně ani 300g, ale když jsem s vahou na hranici, stačí mi na den kolem 150-200g. Člověk si s tím musí umět hrát a pozorovat svoje tělo, jak reaguje a i jak se cítí, není to jen o tom, dát si nějaké hodnoty a slepě se jich držet. Jinak co se týče suplementace, hodně řeším vitamíny a minerály, to je základní kamen celé mé suplementace. Dále dávám samozřejmě protein, bcaa a kreatin. Když se cítím unaveně nesmí chybět řádný nakopávač.

Jaké jsou tvoje dosavadní největší úspěchy ?

Nejvíce si vážím titulů mistra a více mistra světa. Potom určitě rekordy. Samozřejmě světové - hlavně toho dřepu 300kg. Také si cením každé soutěže, kde předvedu parádní výkony a jsem ze sebe spokojený. Ale jak vždy říkám, hlavní je, aby měl člověk v tomhle sportu pokoru a dokázal držet ego na uzdě. Protože tohle je jeden z důvodů, který brání člověku ve zlepšení. U mě vždy platí, že to mohlo být pokaždé lepší a pořad si dávám větší a větší cíle, abych si neřekl, tak a teď jsem mistr světa, kdo je více a čekal, že všichni přijdou a budou mě plácat po zádech. Takhle to bohužel nefunguje a už vůbec ne v tohohle sportu. Tady člověk kope jen sám za sebe a musí se umět prosadit, jak výkonnostně, tak mediálně. Bez toho si muže člověk o nějakých sponzorech nechat zdát. Také ještě jedna věc, kterou bych rad zmínil je ta, že pokud chce být člověk profesionální sportovec, není to jen o tom, mít na to výsledky, ale velkou část tvoří i to, jak působí na lidi kolem, jak se chová a jak umí vystupovat.

Mohl bys nám přiblížit, jak vypadá tvůj trénink? Trénuješ sám, nebo máš sparinga?

Můj trénink je silově kulturisticky. Tento styl mě baví a ještě se nestalo, že by mě trénink nudil nebo by se mě na něj nechtělo. Trénink sestavujeme společně s Adame, který má za sebou kariéru kulturisty a dal se na dráhu powerliftingu. Vždy se díváme na naše slabiny a snažíme se do tréninku zařadit vždy to, co nás posune dál nebo zlepší tu svalovou partii, která není podle našich představ. Jezdíme hodně těžké tréninky 3-4x do týdne. Záleží i na náročnosti tréninku a hlavně na únavě. Podle toho se pak určuje restday. Většinou to bývá víkend. Není to ani tak o fyzické únavě, jako spíše psychické. To je kolikrát daleko těžší uregenerovat než třeba přetažené svaly. Nikdy jsem tomu nevěřil, ale sám jsem si to několikrát vyzkoušel na vlastní kůži a musím říct, že je to daleko větší oříšek než dřepnout 300kg.

Už máš něco málo za sebou, co bys poradil těm, kteří teď s trojbojem začínají?

Hlavně u toho vytrvat a dát do toho maximum. Hodně kluků zajde jednou za čas do posilovny, něco zvednou a pak z toho žijí několik týdnu. Nejhorší je, že každý děla motivaci, motivace je už tolik, že se lidi nechají motivovat od kluka, který začal včera cvičit a už děla mentálního kouče. Lidé potom neví s kým se mají srovnávat nebo na koho mají koukat, kdo je dobrý a kdo ne. Prostě se nějak vytrácí pojem kvalita. Nejhorší je, že se začala oslavovat průměrnost! Říkám to pořad a budu si za tím stát - nejdůležitější je se naučit pokory a soudnosti. To jsou hodnoty, které vedou k úspěchu doprovázené dřinou. Nic není zadarmo a když někdo něco chce, tak proto musí udělat maximum!

Co plánuješ do budoucna?

V blízké budoucnosti jedu na Evropu a pak Svět. Na Evropě bych se chtěl přiblížit k totalu 800kg, ale asi už ve váhovce do 100kg. Společně s Adamem budujeme Valach power gym a snažíme se, aby mediálně vzkvétal, jelikož tady ve Zlínsku a celkově na Moravě není moc powerlifteru a mnohým lidem je tento sport stále cizí. To chceme změnit! Je to velká škoda, že ho lidé neznají, je to krásný sport, ale finančně náročný. Pokud se mu chce člověk věnovat na 100%, bez sponzorů to moc nejde. Proto bych si chtěl vybudovat základnu tím, že bude moje jméno spojováno s tímto sportem, abych měl co nabídnout. Postupem času vydláždit cestu pro mladší a silnější powerliftery, aby měli pro svůj rozkvět lepší zázemí. Chtěl bych, aby při odpovědi " Dělám powerlifting.", nenásledovala otázka “ Co to je ? To je vzpírání ? ”, ale spíše úsměvný pohled a obdiv doprovázející otázkou “ Jaký je tvůj total? ”.

Můžete mě sledovat na instagramu. 

Chtěl bych poděkovat moji mamce a přítelkyni za to, že se mi snaží na maximum usnadnit náročnou přípravu!